První jarní vyklepávání

Po včerejším výletu bylo potřeba karoserii co nejdřív ochránit před vlivy počasí. Odhalený kov by dlouho nepřežil. Pustil jsem se tedy do vyklepání oblouku u pravého zadního kola, aby se dal blatník připevnit na původní místo. Po deformaci se mu úplně nechtělo správně přilnout ke zbytku auta.

Do vyklepávání zbytku karoserie jsem se neodvážil, možná později. Odbrousil jsem černé čáry a vše omyl. Nastříkal jsem základovou barvu, lehce ji opět přebrousil a podobným stylem jsem pokračoval s třemi vrstvami červené barvy. Vše zakončily dvě vrstvy průhledného laku a trocha leštěnky.

Ve výsledku to nedopadlo nejhůře. Zatím se s novým tvarem auta spokojím. Do očí to úplně nebije. Přes léto bych se mohl pokusit o návrat k původním liniím.

První výlet 2019

S příchodem teplého počasí se už nedalo dále čekat. Plachta šla dolů. Sluníčko se opřelo do karoserie a po zimě ji prohřálo a vysušilo.

Překontroloval jsem jarní stav Miaty, zkontroloval tekutiny a vyleštil šmouhy na karoserii. Následně jsem s lehkým strachem otočil klíčkem v zapalování a doufal. Motor naskočil poměrně snadno, jen řemen si velmi krátce (radostně?) hvízdnul.

Počasí se teple spíše tvářilo, tudíž výlet byl ještě se střechou. Vydali jsme se na obhlídku starých známých míst. Po cestě jsme narazili na stále ještě zamrzlé oblasti. Při jízdě jsem pozoroval, že ne vždy míří Miata spolehlivě tam, kam ji pošlu. Inu, studená lesní silnice a letní pneumatiky se příliš nekamarádí.

V jedné klesající lesní zatáčce jsme si nepřesného zatáčení všimli ještě více, než dřív. Silnice byla promrzlá a mokrá. Miata mířila odvážně ke svodidlům, přestože jsem jí to rozmlouval. V protisměru se právě řítilo SUV, manévrovacího prostoru nebylo moc. Nakonec jsem více zabrat směrem od svodidel, čímž jsem se vyhnul zedření celého pravoboku. Protijedoucí auto mi nenechalo dost místa na dokončení manévru, takže uskočený zadek auta se do svodidel stejně opřel. Ozvala se rána, kvílení pneumatik, ve zpětném zrcátku jsem zahlédl trochu kouře. Všichni zdraví, jen svodidla získala fešný červený nátěř.

Zastavili jsme kvůli kontrole škod. Pravá zadní část karoserie promáčklá, odřená na kov. Chyběla jedna oranžová odrazka. Na místě incidentu jsme ji už nenašli (přitom by člověk čekal, že bude zářit na kilometry).

Nezbývalo než se vydat s hlavou sklopenou domů a mentálně se připravit na vyklepávání a lakování…

Generálka motoru #2

Při prohlídce motoru jsem narazil na olej. Někde v přední části motoru prolínal. S ohledem na nedávnou generálku motoru mi to bylo podezřelé, takže následoval další výlet za mechanikem.

A opravdu, chyba byla v guferu vačkové hřídele u řidiče. Buď to byl špatný kus, nebo bylo gufero špatně nasazeno, každopádně protékalo. Proběhla tedy výměna a motor už je v suchu.

Mechanik ještě přetestoval předstih motoru a objevil, že byl špatně nastavený. Místo 10 stupnů byl na 7 stupních. Po seštelování na 10 stupňů už motor běží krásně, klidně a hladce.

Konečně je vše opraveno! Sice na samém konci sezóny, ale je opraveno.

Oprava zadní mlhovky

Dnes ráno jsem se s hrůzou probudil ze snu, že je venku mlha a já nemohu na výlet s Miatou, protože její mlhovka nesvítí. Jaké pak bylo moje zděšení, když venku skutečně mlha byla!

S multimetrem v ruce jsem se vydal zkoušet kabeláž zadní mlhovky. Ukostření, zapojení konektorů, stav pojistky vzadu u baterky i vepředu pod volantem byl v pořádku. Dokonce jsem zkoušel i odpor v přívodních kabelech napříč autem a prozkoušel jsem i přepínač na palubní desce. Vše se zdálo být v pořádku. A přesto žárovka nesvítila.

Jako zoufalý poslední pokus jsem ještě vyměnil žárovku samotnou, přestože byla při nedávné instalaci úplně nová a vzhled tomu také odpovídal. Překvapivě se mlhovka konečně rozsvítila. Podařilo se mi tedy koupit vadnou žárovku (a zabít několik hodin zkoumáním závady). Každopádně mlhovka je konečně funkční.

Pro dotažení k dokonalosti jsem plastový kryt mlhovky ještě přebrousil papírem P2000 a přestříkal průhledným lakem. Podobně jako u osvětlení registrační značky, kryt už začínal být matný, neprůhledný a zašlý. Teď se zdá opět jako nový.

Uvnitř světlometu mlhovky
Přelakovaný kryt mlhovky
Mlhovka svítí!

Instalace PCV ventilu, kontrola časování

„Nový“ PCV ventil

Po dlouhém čekání konečně dorazil poštou náhradní PCV ventil. Šlo o použitou součástku z jiné 1.8l MX-5 (verze 1.6l podle všeho používá jinou hadici). Náhradní ventil jsem přezkoušel a skutečně, v jednom směru vzduch propouští a v druhém ne. Nainstaloval jsem ho do motoru, padl jako ulitý. Na běh to dle očekávání nemělo nejmenší vliv.

Kromě ventilu mi poštou dorazila i indukční časovací pistole, takže jsem konečně mohl vyzkoušet, jestli je motor správně seřízený. Tovární nastavení časování zážehu je 10 stupňů před nejvyšší polohou pístu (Top Dead Center, TDC). Častým vylepšením výkonu bývá změna časování na 12 nebo 14 stupňů. Přesné časování se mi moc určit nepodařilo. Motor lehce kolísá a časování tak trochu „skáče“. Nicméně se hodnota zdála ve správném rozmezí a tedy v pořádku.

Rozpadl se ventil PCV a teče olej

rozbitý PCV ventil

Jednou z rad při problémech s volnoběhem bývá překontrolovat těsnost hadic a spojů. Podle návodu z Chytré knížky jsem tedy postupně zkoušel, kde by mohlo být co uvolněné a co by se dalo ještě otestovat. Narazil jsem na PCV ventil (Positive crankcase ventilation), což je jednocestný ventil z motoru zpět do sání. Při demontáži se mi postarší plast, ze kterého byl vyroben, rozpadl v rukách. Jeho funkci už jsem tedy nepřezkoušel. Nezbývalo, než objednat z ebay náhradu. Do týdne by měla z UK dorazit k nám.

Při prohlížení motoru jsem si všiml, že přední část u rozvodů je nečekaně vlhká a mastná. Nejspíš po nedávné opravě začal olej vzlínat přes těsnění.

Unikající olej bloku motoru

Čistič váhy vzduchu

Po důkladném průzkumu internetu a prolézáním motoru jsem objevil, že existuje sprej na čištění delikátního senzoru váhy vzduchu (Mass Air Flow sensor, MAF). Při dočasném odpojení senzoru se volnoběh zlepšil, tudíž se očištění zdálo jako rozumný nápad. Bohužel požadovaný výsledek se nedostavil. Změna po očištění byla nulová.

4-kontaktní svíčky BOSCH

Na druhou stranu jsem MAF senzor alespoň přeměřil a odpor senzoru je v rámci specifikace. Navíc jsem díky kontrole zjistil, že pevná trubka přívodu vzduchu nebyla dotažená a mohl tak do motoru vnikat vzduch mimo váhu vzduchu. Opět, po nápravě byla změna v chování motoru nulová.

Prozkoušel jsem jiskru na všech svíčkách. Přeskakuje dobře. Svíčky samotné jsem překontroloval a zkusil vyměnit za nové, přesně podle Mazda specifikace. Beze změny. A jelikož jsem měl v motoru jen pár měsíců staré 4-kontaktní svíčky BOSCH, vrátil jsem je zpět. Přeměřil jsem odpor na obou cívkách zapalování. Hodnota byla v mezích specifikace.

Návrat od mechanika

Miata se konečně po měsíci vrátila od mechanika. Motor se dočkal potřebných oprav, aby už nepil olej po litrech a za autem nezůstával oblak modrého kouře. Vybrousili motor, vyměnili těsnění válců (3. válec netěsnil a protékal přes něj olej), vyměnili rozvodový řemen, udělali geometrii.

Přesnější rozpis:

  • Rozvodová sada Contitech
  • Brus hlavy motoru
  • Kontrola tlaku komor
  • Gufera ventilů, 16x
  • Kruhy pístů, sada 4x
  • Hydroštely, 16x
  • Těsnění hlavy, Nipparts
  • Těsnění sání, Nipparts
  • Těsnění výfuku, 2x Nipparts
  • Těsnění víka ventilů
  • Motorový olej 5W30 Shell
  • Olejový filtr Ufi
  • Vzduchový filtr Ufi
  • Geometrie

V rámci broušení se podařilo ulomit vzduchový(?) senzor. Ten je teď také zcela nový.

To vše v rámci 30 hodin práce.

Následujících 5 tisíc km nesmím překračovat 4 tisíce otáček, než se motor zajede a vše si sedne. S aktuálním ročním nájezdem to odpovídá několika rokům ježdění…