První jarní vyklepávání

Po včerejším výletu bylo potřeba karoserii co nejdřív ochránit před vlivy počasí. Odhalený kov by dlouho nepřežil. Pustil jsem se tedy do vyklepání oblouku u pravého zadního kola, aby se dal blatník připevnit na původní místo. Po deformaci se mu úplně nechtělo správně přilnout ke zbytku auta.

Do vyklepávání zbytku karoserie jsem se neodvážil, možná později. Odbrousil jsem černé čáry a vše omyl. Nastříkal jsem základovou barvu, lehce ji opět přebrousil a podobným stylem jsem pokračoval s třemi vrstvami červené barvy. Vše zakončily dvě vrstvy průhledného laku a trocha leštěnky.

Ve výsledku to nedopadlo nejhůře. Zatím se s novým tvarem auta spokojím. Do očí to úplně nebije. Přes léto bych se mohl pokusit o návrat k původním liniím.

První výlet 2019

S příchodem teplého počasí se už nedalo dále čekat. Plachta šla dolů. Sluníčko se opřelo do karoserie a po zimě ji prohřálo a vysušilo.

Překontroloval jsem jarní stav Miaty, zkontroloval tekutiny a vyleštil šmouhy na karoserii. Následně jsem s lehkým strachem otočil klíčkem v zapalování a doufal. Motor naskočil poměrně snadno, jen řemen si velmi krátce (radostně?) hvízdnul.

Počasí se teple spíše tvářilo, tudíž výlet byl ještě se střechou. Vydali jsme se na obhlídku starých známých míst. Po cestě jsme narazili na stále ještě zamrzlé oblasti. Při jízdě jsem pozoroval, že ne vždy míří Miata spolehlivě tam, kam ji pošlu. Inu, studená lesní silnice a letní pneumatiky se příliš nekamarádí.

V jedné klesající lesní zatáčce jsme si nepřesného zatáčení všimli ještě více, než dřív. Silnice byla promrzlá a mokrá. Miata mířila odvážně ke svodidlům, přestože jsem jí to rozmlouval. V protisměru se právě řítilo SUV, manévrovacího prostoru nebylo moc. Nakonec jsem více zabrat směrem od svodidel, čímž jsem se vyhnul zedření celého pravoboku. Protijedoucí auto mi nenechalo dost místa na dokončení manévru, takže uskočený zadek auta se do svodidel stejně opřel. Ozvala se rána, kvílení pneumatik, ve zpětném zrcátku jsem zahlédl trochu kouře. Všichni zdraví, jen svodidla získala fešný červený nátěř.

Zastavili jsme kvůli kontrole škod. Pravá zadní část karoserie promáčklá, odřená na kov. Chyběla jedna oranžová odrazka. Na místě incidentu jsme ji už nenašli (přitom by člověk čekal, že bude zářit na kilometry).

Nezbývalo než se vydat s hlavou sklopenou domů a mentálně se připravit na vyklepávání a lakování…

Generálka motoru #2

Při prohlídce motoru jsem narazil na olej. Někde v přední části motoru prolínal. S ohledem na nedávnou generálku motoru mi to bylo podezřelé, takže následoval další výlet za mechanikem.

A opravdu, chyba byla v guferu vačkové hřídele u řidiče. Buď to byl špatný kus, nebo bylo gufero špatně nasazeno, každopádně protékalo. Proběhla tedy výměna a motor už je v suchu.

Mechanik ještě přetestoval předstih motoru a objevil, že byl špatně nastavený. Místo 10 stupnů byl na 7 stupních. Po seštelování na 10 stupňů už motor běží krásně, klidně a hladce.

Konečně je vše opraveno! Sice na samém konci sezóny, ale je opraveno.

Instalace PCV ventilu, kontrola časování

„Nový“ PCV ventil

Po dlouhém čekání konečně dorazil poštou náhradní PCV ventil. Šlo o použitou součástku z jiné 1.8l MX-5 (verze 1.6l podle všeho používá jinou hadici). Náhradní ventil jsem přezkoušel a skutečně, v jednom směru vzduch propouští a v druhém ne. Nainstaloval jsem ho do motoru, padl jako ulitý. Na běh to dle očekávání nemělo nejmenší vliv.

Kromě ventilu mi poštou dorazila i indukční časovací pistole, takže jsem konečně mohl vyzkoušet, jestli je motor správně seřízený. Tovární nastavení časování zážehu je 10 stupňů před nejvyšší polohou pístu (Top Dead Center, TDC). Častým vylepšením výkonu bývá změna časování na 12 nebo 14 stupňů. Přesné časování se mi moc určit nepodařilo. Motor lehce kolísá a časování tak trochu „skáče“. Nicméně se hodnota zdála ve správném rozmezí a tedy v pořádku.

Rozpadl se ventil PCV a teče olej

rozbitý PCV ventil

Jednou z rad při problémech s volnoběhem bývá překontrolovat těsnost hadic a spojů. Podle návodu z Chytré knížky jsem tedy postupně zkoušel, kde by mohlo být co uvolněné a co by se dalo ještě otestovat. Narazil jsem na PCV ventil (Positive crankcase ventilation), což je jednocestný ventil z motoru zpět do sání. Při demontáži se mi postarší plast, ze kterého byl vyroben, rozpadl v rukách. Jeho funkci už jsem tedy nepřezkoušel. Nezbývalo, než objednat z ebay náhradu. Do týdne by měla z UK dorazit k nám.

Při prohlížení motoru jsem si všiml, že přední část u rozvodů je nečekaně vlhká a mastná. Nejspíš po nedávné opravě začal olej vzlínat přes těsnění.

Unikající olej bloku motoru

Čistič váhy vzduchu

Po důkladném průzkumu internetu a prolézáním motoru jsem objevil, že existuje sprej na čištění delikátního senzoru váhy vzduchu (Mass Air Flow sensor, MAF). Při dočasném odpojení senzoru se volnoběh zlepšil, tudíž se očištění zdálo jako rozumný nápad. Bohužel požadovaný výsledek se nedostavil. Změna po očištění byla nulová.

4-kontaktní svíčky BOSCH

Na druhou stranu jsem MAF senzor alespoň přeměřil a odpor senzoru je v rámci specifikace. Navíc jsem díky kontrole zjistil, že pevná trubka přívodu vzduchu nebyla dotažená a mohl tak do motoru vnikat vzduch mimo váhu vzduchu. Opět, po nápravě byla změna v chování motoru nulová.

Prozkoušel jsem jiskru na všech svíčkách. Přeskakuje dobře. Svíčky samotné jsem překontroloval a zkusil vyměnit za nové, přesně podle Mazda specifikace. Beze změny. A jelikož jsem měl v motoru jen pár měsíců staré 4-kontaktní svíčky BOSCH, vrátil jsem je zpět. Přeměřil jsem odpor na obou cívkách zapalování. Hodnota byla v mezích specifikace.

Neradostný stav po generálce

Už při prvním nasednutí do auta po návratu z výbrusu motoru jsem si všiml, že auto se při volnoběhu chvěje jinak, než dříve. Řekl bych více nepravidelně. Stejně tak lehce kolísaly otáčky. Viditelně se hýbala ručička otáčkoměru. Podezření na nějaký problém mi potvrdilo i to, že z výfuku nepravidelně vylétávají saze a kapky (něčeho). Fasáda našeho domu už dostala tuto směs na památku.

Mám podezření na problém u svíček, sání vzduchu, případně časování motoru.

Při večerní jízdě jsem si všiml, že nejspíše praskla další žárovka podsvícení palubní desky. Stále vidím tachometr, nicméně otáčkoměr už prakticky nepřečtu.

Centrální zamykání v pravých dveřích

Centrální zamykání jsem nainstaloval i do pravých dveří. Vše probíhalo podobně jako levá strana. Jediná zajímavost je, že pravé dveře byly rozebrané poprvé, ochranná fólie byla naprosto čistá, stejně tak černé lepidlo bylo doposud netknuté. Mám drobné podezření, jestli jedna nebo druhá strana dveří nebyla měněná. Levá strana má dokonce lehce odlišný odstín červené proti zbytku auta. Stejně tak se mi zdá, že dveře nepřiléhají dokonale k okolním panelům karoserie.

Posilovač řízení

Při práci na motoru mě zaujal posilovač řízení. Podle vzhledu a minimálního opotřebení v porovnání se zbytkem komponent bych řekl, že byl měněn nedávno, v rámci posledních pár let.

Cesta na Zámek Hluboká

Poprvé jsme vyrazili na skutečný, dlouhý výlet s Miatou. Cílem byl Zámek Hluboká v Jižních Čechách. Pár našich drobností na přespání bez problému zaplnilo kufr z 80 %.

Cesta byla příjemná, přestože měla Miata zakázáno jet moc divoce, aby nevyděsila pasažéra. Zcela neplánovaně jsme navštívili vodní elektrárnu Dalešice, později jsme zastavili u náhodného přístřešku a poobědvali.

Projížďka mezi jezery v okolí Třeboně byla malebná, nicméně zasekli jsme se v nehybné koloně, kterou vedl nadměrný náklad. Párkrát jsme při čekání vypnuli motor, aby neběžel zbytečně. Užívali jsme si slunce v autě bez střechy. Pak nás ale překvapilo poslední nastartování, když se kolona konečně rozjela — motor začal klepat. Zastavili jsme tedy u krajnice a zkoumali motor. Nic zvláštního jsme nenašli, prostě jen klepal (cvakal) motor a začal nepříjemně hodně kouřit.

Po chvíli odpočinku jsme změřili hladinu oleje a ouha, hladina byla téměř k nenalezení. Nervózně jsme tedy začali hledat nejbližší benzínku s 5W30 olejem. Naštěstí nebyla daleko a tak dostala Miata plnou dávku, tedy litr oleje.

Od doplnění oleje už motor předl jako dřív. Ulevilo se nám a po příjezdu jsme mohli jít v klidu objevovat město Hluboká nad Sázavou.

Total distance: 207819 m
Max elevation: 720 m
Min elevation: 224 m
Average speed: 63.30 km/h
Total time: 05:09:34


Druhý den jsme provedli další kontrolu oleje a hladina nebyla nijak vysoko. Preventivně jsme se tedy stavili pro další litr oleje a hladinku zvedli o 350 ml.

Vzhledem k tomu, že nedávno měla Miata olej vyměněný, spotřeba bude skutečně obrovská. Více než litr na 1000 Km.

Total distance: 66936 m
Max elevation: 571 m
Min elevation: 410 m
Average speed: 67.15 km/h
Total time: 01:18:03

 

Kromě zámku v Hluboké jsme navštívili ještě jeden malebný zámek, tentokrát v Červené Lhotě.

Total distance: 53346 m
Max elevation: 747 m
Min elevation: 537 m
Average speed: 56.93 km/h
Total time: 01:08:52

 

Po cestě jsme se v protisměru potkali s jinou NA Miatou, instinktivně jsme se oba v tom krátkém okamžiku pozdravili mávnutím „nad střechou“. Tahle auta člověk už hledá naprosto instinktivně. Naštěstí to není tak těžké. Další posádka, která nás nadšeně zdravila (troubením), byla dvojice kabrioletů Škoda Felicia z 60. let. Jezdit kabriem jednoduše zvedá náladu.

Konečně, konec Pleše!

Total distance: 96323 m
Max elevation: 704 m
Min elevation: 239 m
Average speed: 60.34 km/h
Total time: 01:55:44

 

Ke konci putování jsme pozorovali, že pravé zadní kolo repetetivně šustí. Zdá se, že brzdový kotouč „hází“ a odírá se o brzdové destičky. Po návratu jsem rovnou objednal nový.