Autor: Dejvino

Další den prací na dveřích Miaty. Pro odreagování jsem si pod rádio nainstaloval drobný přepínač, který ovládá elektrickou anténu. Přesněji zakazuje automatické vysouvání antény. Kromě děsivé představy, že se mi anténa poškodí jako předchozímu majiteli (byla ohnutá), mi vadí neustálý chod motoru antény při každém zapnutí a vypnutí zapalování.

Včerejší boj s dveřním kolíkem jsem s pomocí kladiva vyhrál, pro budoucí generace jsem při skládání nanesl štědrou vrstvu maziva.

Pro instalaci motoru centrálního zamykání jsem zvolil nevyužitý výřez v přední části dveří. Zdá se, jako by sem patřil, nebylo ani potřeba vrtat moc děr. Největší problém bylo najít vhodný tvar a umístění drátu centrálního zamykání, aby se o nic netřel, nepřekážel a přitom spolehlivě ovládal zámek.

Úprava geometrie kolejnic okna probíhala podle Chytré knížky. Každý rozměr ovládají dva velké šrouby na různých místech dveří. Po uvolnění je lze trochu posunout a opět utáhnout. Elektrické okno tak konečně přestalo tlačit do sloupku pevného okna dveří a začalo se korektně zasouvat.

V rámci prací na dveřích a zámku jsem promazal zámkový mechanismus, aby neměl motor tolik práce. Pár střiků silikonu vše trochu uvolnilo.

Při prověřování centrálu jsem si všiml, že motor se chová obráceně, než bych čekal. Zamknutí na ovladači dveře odemklo a opačně. Prohodil jsem tedy kabely motoru a vše se vyřešilo (viz obrázek).

Vzhledem ke špatnému stavu ručky levých dveří a především kvůli nedostatku místa na nohy jsem se rozhodl nainstalovat DIY popruh. Konečně mě tak nic netlačí do kolena!

Pro plnou instalaci centrálního zamykání bylo ještě potřeba k ovládací jednotce připojit blinkry. Auto tak může dávat zpětnou vazbu o stavu zamknutí. Navíc je to užitečné při hledání vlastního auta na srazech. Pod volantem se nachází ovládací skříňka blinkrů. Stačilo tedy obnažit dva dráty pro levou a pravou stranu auta a připájet k drátům vedoucím do centrálu. Přesněji to stačilo udělat 3x, až byl konečně spoj dostatečně pevný a především funkční.

A teď už jen vše vyzkoušet v provozu!

Jestli mě něco opravdu štve na Miatě (kromě modrého obláčku na každé křižovatce), je to absence centrálního zamykání. Při každém odemykání a zamykání se s klíčem v ruce děsím představy, že odřu lak. Při odchodu od auta musím důkladně překontrolovat a zamykat nejen svoje dveře, ale i u spolujezdce (naštěstí má Miata jen 2 sedadla). Navíc je při zamykání nutné podržet kliku vytaženou při vyndávání klíče, jinak se dveře znovu odemknou. Otrava a starosti!

Ale teď se vše změní. Sada centrálního zamykání mi už na polici ležela příliš dlouho! Dnes proběhne instalace. Jak těžké to může být?

Instalací jsem trávil většinu dne, zaskočilo mě několik věcí:

• Černé lepidlo držící ochrannou fólii dveří obsahovalo ptačí peří. Zřejmě jsem nebyl první, kdo na dveřích pracoval v domácích podmínkách.
• Vnější kryt okna je uchycen sadou plastových klipů, které lze uvolnit stlačením prostředního jazýčku. To znamená zajet šroubovákem pod gumový kryt a nepoškrábat při tom lak.
• Ovládací tyč zámku je uchycena v plastové spojce. Z té je velmi snadné ji vycvaknout a vyndat. Pokud člověk ví, že to je možné.
• Jediný způsob, jak provést kabeláž z auta do dveří, je sundat dveře z pantů. Dveře jsou překvapivě těžké a v jednom člověku je celá montáž a demontáž řekněme nesnadná.

Pro kompletní zážitek jsem i vyndal sklo ze dveří, přestože to nejspíš nebylo potřeba. Ale s ohledem na špatné usazení skla (elektrické stahování se svou úlohou značně bojuje) jsem věděl, že s ním stejně budu muset něco dělat. Původně jsem plánoval promazání komponent. Po přečtení Chytré knížky jsem ale pochopil, že je potřeba vyladit geometrii kolejnic okna.

Po přezkoumání pojistek bez výsledku jsem vytáhl multimetr a vyzkoušel kontakty u žárovek osvětlení SPZ. Mezi negativním kontaktem a karoserií nebyl spoj, což ukazovalo na přerušený kabel. A po sundání koberečku v kufru se objevila příčina — někdo odpojil konektor osvětlení SPZ.

Opraveno, svítíme!

Dnes přišla nová autobaterie, VARTA BLUE Dynamic 44Ah, 12V, B36. Typově odpovídá předchozímu kousku. Především jsem chtěl, aby měla otvory pro odvod vodíku mimo kufr. Samozřejmě jsem ji ještě ten den nainstaloval.

A auto opět krásně startuje.

Rozhodli jsme se vyrazit na výlet. Všechno jsme si nachystali, svačina v kufru, spolujezdec přivázaný, startuji, nic se neděje. Motor ani necukne. Nedá se nic dělat, výlet se ruší a já jdu do montérek.

Po troše experimentů se zdá, že startér je zkratovaný, protože při pokusu nastartovat párkrát cvakne relé a baterka je vybitá. Podle manuálu nemá startér žádnou pojistku.

V tu chvíli se mi vybavilo, že při posledním čištění motoru mi někde poblíž alternátoru propadla na zem volná podložka. Alespoň jsem myslel, že propadla až na zem…

Auto jsem zvedl, sundal kryty a zkoušel najít ztracenou podložku. Nikde nic.

Nezbývalo než vyndat alternátor a prozkoumat ho. Otvorů pro zapadlou podložku má víc než dost. Po sundání trubky přívodu vzduchu už se dá k alternátoru dostat. Po uvolnění podpěry motoru se dokonce dá i vymontovat. Bližší prozkoumání alternátoru nepřineslo žádné známky ztracené podložky. Zase nic.

Vše jsem vrátil zpátky a zkusil, jestli se čistě náhodou problém nevyřešil sám. A kdo by to byl čekal, vyřešil. Auto už startuje. Nejspíš se podložka uvolnila někdy při rozebírání. Miata mě tedy připravila o radostný moment opravy. Alespoň to bylo zajímavě strávené odpoledne a auto už zase funguje. Tedy, z větší části. Bohužel se při pokusech nastartovat poškodila baterie a je potřeba ji vyměnit, neudrží napětí více než minutu. Měl jsem to v plánu už dříve, tentokrát se z toho stala nutnost.