Seřízení zadních brzd a oprava žárovky

Po nezbytném průzkumu terénu na youtube jsem se pustil do seřízení ruční brzdy na zadní ose. Po sundání kol jsem prostříkal odrezovacím sprejem šroub co schovává šroub pístu zadní brzdy. Potom se dal krásně odšroubovat 10kou klíčem. Uvnitř jsem potom provedl seřízení šroubu šestihranným klíčem. Nejdříve jsem šroub uvolnil, zatáhl ruční brzdu a potom utahoval, dokud se kolo dalo otáčet.

Podle stavu se výměně brzdových destiček nevyhnu, jsou dost obroušené, ale zatím je doma nemám dostupné.

Protože mi vše šlo dobře a rychle, na konec jsem i vyměnil zadní levou brzdovou žárovku. Překvapivě v ní prasklo jen jedno ze dvou vláken (to silnější).

 

Pokus o seřízení brzd

Dříve jsem pozoroval, jak zadní kola drhnou. Podle toho se mi zdálo, že bude něco potřeba vyřešit v oblasti brzd. Zkusil jsem tedy sundat zadní kola a překontrolovat brzdové třmeny, destičky a kotouče. Vše lehce rezavé, destičky obroušené, kotouče jako gramodeska. Zkusil jsem vše pročistit, ale neřekl bych, že to nějak pomohlo. Dnes se úspěch nekoná.

 

 

 

Žhavé kolo

Vyjeli jsme si na krátký večerní výlet s večeří v kufru. Po protažení kol na okreskách jsme zaparkovali u lesa a vydali se na piknik.

Po příjezdu jsem si všiml, že pravé zadní kolo doslova žhne, stačí stát poblíž a člověk cítí horko. Nejspíš něco s brzdami? Při jízdě jsem si všiml, že motor se zadrhává kdykoliv je mimo neutrál.

Nesvítí zadní brzdové světlo

Po příjezdu domů jsem při brždění pozoroval, že stěna našeho domu nečervená rovnoměrně. Pouze pravá část je osvětlená. Díky tomu teď vím, že je potřeba se podívat na zadní žárovky.

Nákladní Miata

S Miatou jsme byli opět v hobby (proč jezdit větším a praktičtějším autem?) a legendy nelhaly — stahovací střecha poskytuje neomezený prostor pro náklad!

Pokus o domácí zvedák

Nerovnoměrně zahřáté zadní kola působí znepokojivě. Už dřív jsme mazali lanovody ruční brzdy, protože se zdály zatuhlé. Ještě to ale nebude všechno, takže Miata potřebovala dostat kola do vzduchu. Pojízdný hever dlouho hledal místo, kam by mohl bezpečně zatlačit. Většina plechových částí vypadá, že ten tlak neudrží. Bohužel ani pevně vypadající část není zárukou. Úspěšně jsem prohnul při jednom z pokusů postranní profil na podvozku. Nejlepší se nakonec jevil diferenciál. Ten tlak udržel bez problénu, přesně jak slibovala chytrá knížka.

Z nedostatku času jsem se ale dál neposunul a auto šlo zase dolu. Jediný přínos je, že jsem při zkoumání narazil na rezivějící prahy na jednom místě.